Marek Žďánský, hrdý příslušník českého národa
Postřeh první: Čech – milovník jídla. Možná se vám to také někdy stalo, že jste se na dovolené styděli za své spolucestující nebo rodinného příslušníka, který ztrapnil celou českou delegaci při hledání rohlíků v chorvatském obchodě, ve kterém mají maximálně tak zabalenou a nakrájenou veku. Ne? A co třeba, když si někdo při příjezdu do nádherného a luxusního hotelu, kde si objednal plnou penzi, vytáhne svou krabičku s řízky a začne je ládovat do sebe, jako by asi dva měsíce držel hladovku?
Postřeh druhý: Čech – mistr konverzace. Nedávno jsem se doslechl o důvtipné ženě, která při návštěvě Chorvatska zmateně pobíhala po lese v domnění, že najde nějaké kuny (tamější měna). Dost pochybuji, že něco našla (nutno také podotknout, že tato žena měla blonďaté vlasy). Náš velice vyspělý národ, ovšem až na pár výjimek, neovládá cizí jazyky, a proto může být velice zábavné poslouchat nespokojené důchodce, jak se snaží domluvit s recepční o chybějících hrncích na pokojích všelijakými jazyky, od slovenštiny přes polštinu až k němčině. Není to jejich vina, protože když byli ve škole, učili se jenom ruštinu nebo němčinu a polsky se naučili až při smlouvání s tamějšími obchodníky. Znáte to? Určitě ano.
Postřeh třetí: Čech – umělecký fotograf. V tomto světě plném různých technických vymožeností je nutné, abychom z dovolené přivezli nějaké pěkné fotky. I když je zde možnost zajít si na kurzy fotografování nebo si o něm pustit dokument, většina Čechů si natolik důvěřuje, že všechno zvládnou a jejich fotky budou nejlepší. Při prohlížení fotek z dovolené mého dědy jsem byl v úžasu, co všechno nafotil: stánky se zmrzlinou, slunečníky na pláži, svou snídani, kabelové vedení na ulici nebo vodu proudící z kanalizace při průtrži mračen. Tyto fotky jsou nezajímavé a do svého alba bych si je určitě nedal. A jaká jsou vaše alba z dovolených?
Postřeh čtvrtý: Čech – sběratel. Češi jsou také vášniví sběratelé, a proto musí vždy něco dovézt do své vlasti, aby se mohli pochlubit. Sbírají zvonečky, bubínky nebo sošky. Někdy si vezeme domů i věci, o kterých nic nevíme anebo které převážet nesmíme, jako třeba meče, luky, zbraně anebo nějakou sexuální pomůcku, o které jsme si mysleli, že je to jakási soška.
Postřeh poslední: Čech – módní expert. Závěrem bych se chtěl zeptat, jak jste na tom s módou? Tradiční české sandály s ponožkami jsou už pravidlem. Vždy se najde alespoň jeden, kdo je na sobě má. Vždyť proč také ne, když jeden nejmenovaný obchodní řetězec nabízí k páru sandálů i pár ponožek? Čech je přece šetrný a jde vždy s trendy – hlavně pokud jsou ve slevě…
Marek Žďánský, hrdý příslušník českého národa