Ráno

Ne! Už zase! Zase slyším ten otravný zvuk budíku, který se mi snaží něžně naznačit, že mám vstávat. No nic, musím vstávat. Vypnu budík a pokouším se opustit svou vyhřátou postel. Možná se vám to taky někdy stalo, že jste si ještě na pár minut lehli zpátky a na pár minut zavřeli oči. Pak jste se probudili po půl hodině a zjistili, že nestíháte.

V tu chvíli je čas na rychlou ranní hygienu. Řeknu vám, že jsem moc rád, že nejsem žena, protože za ty 3 minuty jsem rád, že si vyčistím zuby a „učešu“ své kudrnaté vlasy. Potom na sebe navléknu kalhoty a tričko, vezmu si batoh. Nyní začíná sprint na 200 metrů, abych stihl tramvaj. Když konečně nastoupím do přelidněné tramvaje, uvědomím si, že mám dneska „na devět“. Všechno bylo zbytečné...

Ždánský