Nácvik taneční choreografie
Pro sestavení taneční choreografie potřebujeme kromě velké dávky trpělivosti také značnou dávku představivosti a energie. Každý tanečník je originální, a proto musíme při tvorbě pamatovat na jeho silné a slabé stránky a smířit se s tím, že výsledná choreografie bude od původní představy značně odlišná.
Nejprve je nutné uvědomit si, pro kolik tanečníků a v jakém věkovém rozmezí je naše choreografie určena. Po této úvodní fázi začneme pomalu přemýšlet nad uspořádáním jednotlivých prvků, které začínáme skládat dohromady, a vytvoříme tak krátké sestavy. Choreografie nezačínáme tvořit od výsledného začátku, ale začínáme právě vymýšlením sestav, které následně spojujeme a upravujeme podle hudby.
Když překonáme zásadní fázi a máme připravené základní sestavy, nastává fáze druhá. V této fázi tvorby je důležité zamyslet se nad individualitou tanečníků, jimž je choreografie určena. Je důležité, aby choreografie obsahovala dostatek technických prvků. V našich sestavách si nejdříve zvolíme místo, kam by se daný technický prvek nejvíce hodil, a poté na hudbu vyzkoušíme, zda je reálné takovou věc zatančit. Pokud ano, přejdeme na další část sestavy a postup opakujeme.
V závěru vytvoříme začátek a konec choreografie. Začátek musí být nápaditý, aby choreografie zaujala. Na úvod používáme složité prvky, protože tanečníci mají ještě dostatek sil na jejich provedení. Nejprve vytvoříme sestavu, do které opět vkládáme technické a zajímavé prvky. Poslední fází je pak už jen dotvoření efektů choreografie, které vytvoříme tak, že část tanečníků necháme tančit původní sestavu a části tanečníků sestavu pozměníme. Tím vzniknou zajímavé efekty, které jsou vysoce bodově hodnoceny.
Nakonec přistoupíme k nejtěžšímu kroku, kterým je nácvik choreografie s tanečníky. Úspěch sestavy závisí na mnoha faktorech, nejdůležitější je však spolupráce a komunikace tanečníků s choreografem i mezi sebou.
Nikola Zuziaková