Letní ráno - Andrea Pěkníková
Líčení
Letní ráno
Probouzím se do krásného, slunečného dne. S nádechem čerstvého vzduchu vybíhám z malé chatičky, která je poblíž tmavého lesa, ale ten tmavý les vůbec nevypadá, tak jak ho znám. Sluneční paprsky si nacházejí cestičky mezi hustými větvemi stromů, ptáčci zpívají a obloha je jasná bez mráčků.
Jdu dál, po kolena vysokou trávou, prorostlou barevným lučním kvítím, na níž se jako rozsypané perly třpytí kapky rosy. Vstupuji do svitu slunečního paprsku a postupně cítím teplo na své kůži. Lehám si do hebké mechové peřiny, která je domovem malého pavoučka. Můj pohled spatří smaragdově lesklé jezírko. Pomalu vstávám a cítím, jak se mé prsty zabořují do mechu, jako bych se procházela po obláčku.
Můj pohled spatří smaragdově lesklé jezírko. Přicházím k jezírku a pozoruji svůj odraz na klidné hladině. Vyděsí mě malá žába, která skáče do jezírka, aby se osvěžila v tento teplý den. Klidná hladina se celá rozčeřila a můj odraz se rozvlnil. Vedle jezírka zpozoruji keře lesních jahod. Nemohu odolat a trhám si pár těch červených plodů. Jejich sladká chuť se mi příjemně rozplývá v ústech.
Kolem mne poletují pestrobarevní motýli a opylují voňavé květiny. Moje srdce se naplňuje štěstím. Sedám si ke kmeni vysoké vrby a líbí se mi, jak její větve klesají skoro na zem. Melodie ptactva dokresluje příjemný okamžik a zapomínám na všechny starosti a trápení. Klid lesa je neuvěřitelný, jako magický či kouzelný. Chtěla bych zastavit čas a setrvat v tomto příjemném ránu.
Náhle mě vyruší hlasitý rámus a já se probouzím. Uvědomuji si, že to byl pouze krásný sen. Zavírám oči a doufám, že se znovu ocitnu ve snu.
Andrea Pěkníková