Jan Petr van Hattem
Největší zábavou studentů ve škole je přemýšlet o tom, jaký by byl život bez školy. Moře času, člověk si může dělat, co chce, a nevidí žádná negativa, takže už přemýšlí, jak se zbavit školy. První myšlenky splývají s nechozením do školy, ale nejlépe tak, ať se to rodiče nedozvědí. Čím víc žák přemýšlí, tím se stále blíž dostává k myšlence, jak těžké by asi bylo sestavit bombu a položit ji v nočních hodinách na nějaké citlivé místo, aby se škola sesypala jako domeček z karet. Přemyšlení studentů většinou končí tím, že je kantor vyvolá, oni ani nevědí, kolik je hodin, a v žákovské se jim objeví další pětka.
Další zábava studentů spočívá v házení po sobě vším, co se jim dostane pod ruku. Někdy to jsou křídy, jindy zase pouzdra a pak zase svačiny, které nikdo nejí. No kdo by také jedl rohlík s paštikou, když ho může vidět na obličeji spolužáka? A proto jim tuhle zábavu nemůžeme brát za zlé, jelikož i kantor si někdy rád zahází na zlobivé studenty.
Zbývající zábava studentů se už odehrává mimo školu a závisí na počasí, ročním období, náladě učitelů (co se zadávání domácích úkolů týče) a čase vyhrazeném pro spánek. Studentů jsou všelijaké druhy, od počítačových hráčů po venkovní krysy, které jsou venku za každé příležitosti a otravují ostatní otázkou „půjdete se mnou ven?“, i když jim ostatní už řekli snad tisíckrát, že se jim nechce nebo nemají čas. Dokonce existují takzvaní mutanti, kteří dělají to, na co mají náladu, a nikdo nikdy neví, co budou dělat po škole. Jisté je jen to, že se budou jakkoli bavit…
Jan Petr van Hattem